Na začátku října proběhla na akademické půdě studentská vědecká konference na téma Fenomén interdisciplinarity v současném vědeckém světě. Konferenci pořádaly studentky 2.ročníku magisterského oboru Teorie a filosofie komunikace. O této exkurzi do rozmanitého světa vědy pojednává následující článek.
Na konferenci zazněly příspěvky zasahující do mnoha vědních oborů, studenti se tak společně s akademiky podívali do oblastí filosofie, filosofie vědy a jazyka, neurologie a filosofie mysli, teorie komunikace a interpretace, oblasti nových technologií, kybernetiky a biologie.
Celou konferenci započal svým příspěvkem o postavení filosofie v interdisciplinárním výzkumu vědomí dr. Michal Polák, který nastínil výhody mezioborové spolupráce filosofů a ostatních vědců, jež může být přínosem právě pro budoucí výzkum.
Dr. Libor Benda navázal na téma mezioborové spolupráce, která s sebou často nese problém vzájemného nedorozumění, jelikož každé vědecké společenství používá jazyk sobě vlastní. V příspěvku tak byly předloženy koncepty, které mohou pomoci tuto mezioborovou komunikaci zlepšit, jimiž jsou tzv. ”obchodní zóny”.
Ve svém příspěvku se tematicky napojil na ty předchozí i dr. Jaromír Murgaš. Ukázal, že je filosofie součást jednotlivých oborů i jejich vzájemné komunikace. Především se však zabýval problematikou redukcionismu a také rolí filosofie ve vztahu k humanistice.
Dr. Vladimír Havlík ve svém příspěvku o provázanosti vědy zavítal až do oblasti kosmologie a astrofyziky. Představil charakter soudobé vědy, jejíž interní a externí provázanost ústí do provázanosti simulační, která ukazuje simulaci jako nový nástroj vědění s dříve netušenými možnostmi.
V příspěvku dr. Daniela Georgieva jsme se ocitli na pomezí technologií a biologie. Ve svém příspěvku ukázal, jak funguje interdisciplinarita v praxi, na příkladu spolupráce kybernetiků s biologickou sférou, která přispívá například k léčbě určitých onemocnění. Přednáška byla doplněna také o zajímavé video znázorňující přenos informace DNA, o němž dr. Georgiev taktéž hovořil.
Další příspěvek patřil Michalu Bídovi, který nás s vtipem zavedl do problematiky umělých emocí. Na příkladu té nejmilejší emoce, jíž je láska, ukázal pohled psychologie, dále se zabýval myšlenkou simulace emocí v počítačových systémech, zejména v pc hrách.
Poté přišla na řadu se svým příspěvkem studentka TFK, Petra Borovská, jež stála za vznikem celé konference. Petra představila prostředek analogie v jiném, než literárním smyslu, a to jako nástroj interdisciplinárního pronikání, který může sloužit vědeckému bádání.
Další studentka TFK, Martina Hladová, ukázala svou zálibu v renesanci ve svém příspěvku o paralelách renesanční a soudobé vědy, konkrétně se zaměřila na renesanční medicínu a současné filosofické úvahy ve vztahu k medicíně, z nichž vyvstává řada etických otázek, které byly následně diskutovány.
Jiřina Babická, multidisciplinárně zaměřená absolventka TFK, představila současnou roli antropologie v kognitivních vědách. Zabrousila i do oblasti komputační lingvistiky a dotkla se kategorizací ve smyslu našeho vnímání a poznávání světa.
Celou konferenci zakončil svým příspěvkem student antropologie Radek Čermák, který zkoumal pospolitost mezi ideologií a pluralitou. Radkovo přednáška se přenesla plynule do závěrečné diskuze, která zakončila celou konferenci.
Během jednotlivých příspěvků padaly podnětné dotazy, ze kterých vyplynula mnohdy zajímavá diskuze, a konference se tak nesla v příjemném rodinném duchu až do pozdních odpoledních hodin.
Všem zúčastněným děkuje organizační tým konference za obohacující zážitek a příjemnou atmosféru.
