Jelena Guga je specialistkou v oblasti umělé inteligence, se kterou jste se mohli setkat na každoroční konferenci Beyond AI, jež je pořádaná Západočeskou univerzitou v Plzni. V jejím článku Cyborg Tales: The Reinvention of the Human in the Information Age se můžete dočíst o jejích hlavních myšlenkách ohledně umělé inteligence, lidské augmentace a sociálních sítí.
Nově rekonstruovaný obor Teorie a filozofie komunikace nabízí vzdělání nejen ve filozofii, médiích a v jazycích, ale také ve vědě a technice. V rámci studia jsme mimo jiné navštívili laboratoř virtuální reality – CAVE na Fakultě aplikovaných věd ZČU (viz úvodní foto), kam nás doprovodila také paní Guga. Ta se později v rámci výuky předmětu Komunikace v kyberprostoru stala naší přednášející. A protože to byla jedinečná příležitost, paní Jelenu Guga jsem vyzpovídala. Výsledek našeho rozhovoru si tak můžete přečíst právě teď.
Co jste studovala a jak jste se dostala k Vašemu současnému výzkumu?
Získala jsem bakalářský titul na univerzitě v Bělehradě, kde jsem studovala na Fakultě filologie čínský jazyk a literaturu, přestože to velmi málo souvisí s mým současným výzkumem nových technologií. Určité životní události, týkající se mého bakalářského studia a mého zájmu o digitální umění, science fiction, kognitivní vědy, studie identity a postmoderní filosofie, vedly k mému zápisu na mezioborové doktorské studium na Univerzitě umění v Bělehradě – Teorie umění a médií, kde byl můj výzkum zaměřen na způsoby, jakými technologie ovlivňují a mění naši společnost. V březnu roku 2013 jsem obhájila svoji disertační práci s názvem Tělo a identita v digitálním prostoru. Současný výzkum o zlepšení lidské kognice na ZČU je tedy logickým pokračováním a rozšiřováním této mojí práce.
Co Vás přivedlo do Plzně na naši univerzitu?
Poprvé jsem se na ZČU dostala u příležitosti konference Beyond AI, kde jsem měla přednášku v roce 2012. Od té doby jsem byla v kontaktu se svými současnými kolegy z oddělení pro mezioborové aktivity a diskutovali jsme možnou budoucí spolupráci. Když se na tomto oddělení otevřela pozice výzkumníka, podporovaná programem EXLIZ, přihlásila jsem se a měla jsem štěstí, že mě přijali do týmu.
Na čem momentálně pracujete?
Projekt, na kterém se podílím, se zabývá interakcí člověka a stroje, tj. technologické vylepšení člověka – od rozšíření tělesných možností po biotechnologické kognitivní změny. Komplexnost tohoto tématu mi přijde velmi zajímavá a zároveň podnětná, jelikož vyžaduje zahrnutí mnoha různých oborů, a to jak humanitních, tak vědeckých. Pracujeme na různých úkolech současně a já se momentálně nejvíce zaměřuji na dokončení své knihy.
Jaký je Váš názor na současnou integraci technologií do lidské společnosti? Má to na Vás osobní vliv?
Veškerá technika vždy ovlivňovala společnost, již z historie lze vypozorovat, jaký dopad měla na lidský život a jakým způsobem se na jejím vývoji lidé podíleli. Avšak digitální technologie a všudypřítomná propojenost způsobily nevídané změny, které ovlivnily všechny aspekty každodenního života. Dnešní společnost se neustále mění, výrazný vliv mají zejména moderní technologie. Mění se lidské chování, postoj člověka k sobě samému, ale také k ostatním. Jsou to zejména počítače, počítačové sítě, různé druhy moderních rozšíření či fantastické příběhy, které ovlivňují naši představivost i komunikaci. Takto jsem definovala současnou technologickou éru, a to právě proto, že na mě tak působí. Domnívám se, že si některé skutečnosti uvědomuji mnohem více než ostatní lidé, jelikož nové technologie nejen využívám, ale také je zkoumám a analyzuji. Zároveň si myslím, že zkoumání dopadu technologií mi umožňuje mít kritický odstup vůči určitým aspektům technologií a způsobům jejich využití. V době všudypřítomné výpočetní techniky je mediální gramotnost zásadní pro nalezení střední cesty mezi techno-optimismem a pesimistickou vizí lidské budoucnosti.
Spolupracujete se studenty ze zahraničí? A pokud ano, inspiruje Vás tato komunikace ve Vašem výzkumu?
V současné době nemám ještě takové zkušenosti s přednášením, a tím pádem nemám takovou interakci se studenty. Ale musím přiznat, že se na to opravdu těším, protože mě práce s lidmi velmi naplňuje. Komunikuji a spolupracuji s mnoha výzkumníky a profesory po celém světe. Domnívám se, že “být propojen” tímto způsobem je nezbytné pro výzkum a samozřejmě také velmi inspirativní.
Děkujeme paní Jeleně Guga za poskytnutí rozhovoru.