Člověk je tvor zvídavý a mlsný. To je důvod, proč je schopen během dne několikrát navštívit ledničku i přesto, že ví, že jeho chladicí elektrický box není schopen se samovolně doplňovat o chutné potraviny.
Pokud člověk sdílí domácnost s více lidmi – a tím nemyslím jen rodinný život, ale třeba i ten život kolejní – často si musí dávat pozor na to, co sní. Ne vše je totiž nutně určené pro jeho žaludek. Často si totiž některý ze spolustrávníků obstará potraviny, které se pro druhého zdají být lepšími a chutnějšími než jeho vlastní, ale které se nevyplatí bez výslovného souhlasu vlastníka konzumovat, neboť konzumovat jídlo jinému člověku je v životě lidí velice ošemetná a citlivá věc.
Když už však na nějakou lákavou pochutinu narazí, zbystří a sleduje, jaký je její další osud – zda ji někdo sní a za jak dlouho. Ve chvíli, kdy taková potravina nemizí rychlostí, jakou by měla, je možné, že by se mohla zkazit, a proto je pak nutné ji zkonzumovat i bez přímého povolení. Nechceme přeci, aby se zkazila, její majitel ji snědl a ještě si, nedej bože, přihodil nějakou újmu. Třeba taková vanička zmrzliny by pak mohla vyvolat nejednu nepříjemnost v lidském organismu, pokud by byla snědena po datu spotřeby, či snad zůstala příliš dlouho otevřená. Najde-li se taková vanička zmrzliny v mrazicím boxu a dle váhy je zřejmé, že ji již někdo načal, je povinností každého člověka, aby bedlivě sledoval, zda bude do příslušné doby řádně zkonzumována! Nestane-li se tak, je nutné převzít věc do svého žaludku dřív, než by mohla jinému strávníkovi vyvolat v břiše neplechu.
Když člověk vidí, že vanička za celý měsíc nezměnila svoji hmotnost, je jasné, že není čas ztrácet čas! Její lehkost a nerovnoměrnost váhy by mohla být poněkud zarážející, avšak i to by mohl být důvod, proč neotálet s její konzumací. Je záhodno, aby se člověk vyzbrojil lžící, otevřel krabičku se zmrzlinou a pustil se do její likvidace.
Jo… Ehm… Ne, že by ten pocit zrady, kdy po takovém několikadenním pečlivém šetření člověk zjistí, že pravý důvod, proč je krabička tak lehká a dlouho nedotčená, značí, že v sobě ukrývá pouhopouhý libeček. Možná (ale jen možná) by to pro příště chtělo řádně okouknout terén. Přeci jen čas strávený takovým šetřením, Vám už nikdo nevrátí a nepřekonatelná chuť na vanilkovou zmrzlinu taky jen tak nezmizí.